Biblický obraz:
Jeho působení se hned od začátku vyznačovalo strašným odpadlictvím. Vzal si ženu Jezábelu, dceru Etbaala, krále Sidóňanů, která s sebou přivedla Baalovy kněze, sloužil Baalovi a klaněl se mu. Postavil Baalovi oltář v Baalově domě, který vystavěl v Samaří. Pod vlivem své ženy Jezábel dal Achab vystavět pohanské oltáře na mnoha...
Starý zákon má určitou podobu, je napsán určitým jazykem a je předmětem zájmu a úcty určitého společenství. Kánon znamená v řečtině pravidlo, normu. Ve Starém zákoně samotném se toto slovo nikde nevyskytuje, ale ze způsobu zacházení s ním je patrné, že je pro židovství normou, vodítkem. Totéž v jiné podobě platí pro křesťanství. Kánonů je celá...
Svaté války (ve starověkém Orientu) je označení specifického fenoménu starověkých náboženství, kdy příslušné božstvo, které ta konkrétní civilizace vyznává, v nějaké bitvě intervenuje pro svůj lid, tedy toto božstvo přímo vstupuje (zasahuje) do bitvy. První příklady se nacházejí už v starých sumerských textech.
Doba královská bývá v obecném povědomí charakterizována jako doba rozkvětu (ale my víme, že je i dobou pozvolného hospodářského úpadku), takže i v izraelské společnosti se našli společenské vrstvy, pro které "monarchistické" zřízení po vzoru orientálních vladařů nebylo přijatelné, protože přinášelo negativa, jako vysoké daně, rozbujelé úřednictvo,...
1) Objektivní skutečnost boží milosti ve svátostech a skrze ně. Působí samy o sobě, když jsou správně udíleny, nic jejich působení nebrání, přinášejí milost a spasení.
Aneb když se křesťan příliš upne na jednu z osob Trojice
Začátek Ježíšova příběhu aneb narození Božího Syna, tedy Boha. Jenom Bůh může sejmout naše hříchy. Kdyby byl Ježíš jenom člověk, zplozen mužem, tak jsme ztraceni, protože bible říká - "proklet buď muž, jenž doufá v člověka." (Jer. 17:5)
Už dva tisíce let se diskutuje nad otázkou, zda jsme spaseni díky víře nebo díky našim skutkům. Tak trochu to mají na svědomí i apoštol Pavel a Jakub. Napsali totiž něco, co si zdánlivě protiřečí.
Velikonoce jsou pro mnohé zvláštním svátkem. Ve svých kořenech mají tři různé události. Za prvé jde o pohanské svátky spojené s příchodem jara. Za druhé Velikonoce navazují na historickou událost vyjití Izraele z egyptského otroctví. Třetím, pro nás nejznámějším důvodem slavení Velikonoc je památka ukřižování a vzkříšení Ježíše Krista.
Je potřebné hned na začátku říci, že informací o Pavlově životě od jeho narození až po obrácení je skutečně málo. Je to asi pochopitelné. V centru pozornosti první církve byla především Pavlova apoštolská (misijní) činnost. I samotný Pavel uvádí údaje o sobě jen jako vedlejší informaci.