Jeremiášova prorocká služba
Život a prorocká činnost Jeremiáše jsou velmi těsně spjaty s dobou těsně před exilní a babylónského zajetí. Jeremiáš navazuje na myšlenky Ozeáše a Izajáše. Prorocká služba Jeremiáše celého pohltila, celý je ve službě svého Boha. Aby Jeremiáš mohl opravdu symbolicky ztvárnit Boží slovo, zůstává svobodný (kap. 16); jindy na Boží příkaz kupuje pole, aby dodal naději, že jednou se lid - i když bude vystěhován - vrátí do své země a bude tu opět obdělávat půdu (kap. 32). Jeho první velké veřejné vystoupení se datuje na začátek kralování Jóšijášova syna Jójakíma, kdy vystoupil v chrámu s dlouhou řečí. Tato řeč byla prvním případem, kdy se mezi kněžími a proroky rozhodovalo o jeho životě a smrti. Od té doby Jeremiáš pro své přesvědčení a poslání velmi trpěl, několikrát se ocitl ve vězení a několikrát téměř ztratil život.
Kapitoly 1-25: Jeremiášovy výroky proti Jeruzalému a
Judsku.
"Ode dne, kdy vaši otcové vyšli z Egypta, až dodneška jsem jim dennodenně znovu a znovu posílal všechny své služebníky proroky. Oni mě ale neposlouchali, vůbec nevnímali. Zatvrdili své šíje a zkazili se hůř než jejich otcové" (kapitola 7,25-26)
32: Ne ovšem takovou smlouvu, jakou jsem uzavřel s jejich otci v den, kdy jsem
je vzal za ruku a vyvedl je z Egypta - tuto mou smlouvu totiž porušili, ačkoli
jsem byl jejich manželem, praví Hospodin.
33: Nuže, toto je smlouva, kterou po těch dnech uzavřu s domem Izraele, praví
Hospodin: Svůj zákon vložím do jejich nitra a napíšu jim ho na srdce. Budu
jejich Bohem a oni budou mým lidem.
Kapitoly 46-51: Výroky proti okolním národům.